pátek 29. února 2008

Údolím Bílého Labe

Ráno jsem zase za prudiče :-) Vstávám o půl sedmý, budím kluky a jdeme na sportík. Nakonec jdu jen s Kubou a místo plánovaných sjezdovek jdem běhat. Ospalým ránem k Myslivně a dál údolím Bílého Labe na boudu u Bílého Labe. Místy je sníh odtátý až na asfalt, ale jinak se jde v přemrzlým firnu až po kotníky. Odtud to otáčíme po dřevařské cestě po úpatí Kozích hřbetů zpět do Špindlu. Nad boudou je to hodně hard core - cesta je zledovatělá a nakloněná dolů do údolí. To trvá naštěstí asi jen kilák a pak už obíháme Kozí hřbety a jdeme po zmrzlém firnu až do Špindlu. Dávám si i dva neplánované kotouly, odírám ruce při brždění až na krev, ale endorfiny přebijí vše :-) Dobíhame více než nadšeni a zničeni. Je osm hodin ráno, tak hurá zas do práce... Den začal nejlépe jak mohl! Dneska nám to opravdu šlo a aj tréninková hodnota by se našla!Fotečka z předchozího sjezdování - letos asi posledního :-(

středa 27. února 2008

Jde to, ale dře to

Čím dál víc se snažím naslouchat svému tělu, ale zřejmě si rozumíme čím dál míň. Neustupující únava i po několika dnech nic-nedělání mě štve. Když už je situace natolik dobrá, že se cítím fit, snažím se příležitostně něco dělat. Pomalu a zlehounka se pokouším o pohyb jakéhokoliv druhu. Na horách je nyní možností pohybu více než dost a jedna lákavější než druhá...

Večer si domlouváme ranní ježdění, ale když ráno o půl sedmý vstáváme, moc se nám nikam nechce. Celou noc pršelo a tak se obáváme toho, jak to bude na sjezdovce vypadat. Skutečnost však předčila naše očekávání ;-) Sjezdovka je jak zrcadlo - z Medvědína je ledová hora. Dle plánu dáváme tři rychlé a ostré jízdy - neskutečný mazec!

Den v "pracovním táboře" je náročný hlavně mentálně a tak si navečer ordinujeme (pro vyčištění hlavy) výběh přes Sv. Petra do Dlouhého dolu a zpět. Ano, splňilo to svůj účel! Necelá hodinka venku je více než příjemná a očistná. O nějaké tréninkové hodnotě však nemůže být řeč :-)

neděle 24. února 2008

Na Zlatý návrší

Z Medvědína proti slunci

Do Špindlu jsem přijel v pátek večer a hned v sobotu ráno neprodleně nastoupil do "pracovního tábora" ve skupině MDTH group © ;-) Tady není čas ptát se kdo je kdo - tady se člověk nezastaví. Na víkend jsou všude kvanta lidí, navíc je tu teplo jak v létě a pomalu to leze dolů. Nicméně ranní jízdy, kdy je vše ještě zmrzlý, nemají chybu!Zlatý návrší a Labský důl

V neděli odpo je konečně trošku volnějc, tak neváhám, balím lyže a boty do batohu, na nohy nasazuju sněžnice a po červené to hrnu kolmo na Medvědín. Za 37 minut jsem nahoře, oblíkám bundu a pokračuju dál na Vrbatku. Na sluníčku je sice teplo, ale nahoře už hodně fouká - nějakých 20 m/s. Pod Vrbatkou to otáčím, měním sněžnice za lyže a valím přes Mísečky zpět do Špindlu. Slunce pomalu zapadá, všude je jasno, zima a sníh pomalu přituhává. Jen aby ta zima ještě chvilku vydržela...Výhled přes Medvědín až na Sněžku

středa 20. února 2008

Když nevíš co by, zajdi do přírody

Zajít si ven a vyčistit si hlavu, to je jediná věc, která mě tento týden drží nad vodou. Stačí na hodinku vyběhnout, vypnout a na nic nemyslet... V pátek se přesunuju do Špindlu - nemůžu se dočkat! :-)Pět panelákových zubů Řečkovic ze ZamilceVykotlaný kmen u cesty - něco mi to připomíná

neděle 17. února 2008

Na Doubravce

Louka pod ValchouTrocha kýče pro romantiky

neděle 10. února 2008

Saně, hurá na ně

Původně jsem myslel, že vyrazím dopoledne na běžky nebo na pásy, ale Venca s Léňou jdou na sáňky a já se nenechám dlouho přemlouvat. Berem sáňky a jedem za 50,- natřískaným busem na Špindlerovku. Nahoře jsou "davy" lidí. Jak by taky ne, vždyť je tu nádherně. Jdem na Petrovky na start, kde se kocháme, fotíme a posilňujem před cca 5 km dlouhou jízdou :-) A jedem! Valí to parádně, jen křižování sjezdovky je malinko ve stylu kamikaze. U Moravských bud nastavujem na chvílu ksichty slunci a pozorujem dívčinu na "kajtu". Za Davidovkama je cesta hodně rozbitá a vlnitá, takže můj zadek poznává středověk :-) Dole je to už malinko slalom mezi kamenama, ale nemá to chybu! Jízda jak má být :-)Petrovka je před námaPohled ke Špindlerovce, na Malý Šišák a Sněžku.Venca už valí :-)Sluníčko a pohoda u Moravských budPo akci: Léňa, Venca, Hubík

Tři ranní extra jízdy

Na nedělní vstávání v 6:30 musí být motivace! Není ale tak težké ji získat ;-) Je jasno, lehce mrzne a po sedmé hodině už sledujeme východ slunce z Medvědína. Užasná podívaná a ještě úžasnější jízda po precizním manšestru. Dáváme standardně tři extra jízdy a jdem se nasnídat - úžasný den den teprve začíná...Východ slunce z Medvědína - 7:16Hřiště na Medvědíně máme jen pro sebe.

sobota 9. února 2008

Hezky na ski

Kolem sedmé ráno se Špindl pomalu probouzí do sobotního rána a my už sedíme na lanovce na Medvědín. Sjezdovku máme jen pro sebe a ten manšestr, ten je! Rozjíždím se pozvolna, ale slalomky od K2 mě brzo pohltí. Pokládám se do toho a tři první ranní jízdy nemají chybu! Jdem posnídat, já si vyměním lyže a do oběda jdu ještě pilovat svůj krojený oblouk :-)Kolem sedmé ráno ještě Špindl spí.V poledne už začíná být pěkný oraniště (Mísečky)A pak že není sníh :-)

pátek 8. února 2008

Nach Spindlerbaude

Přesuny, změny, zpoždění, výluky, čekání, sedmi-hodinové cestování... Je pátek, půl šesté večer - konečně jsem ve Špindlu. Nu což, Libas už na mě čeká, tak se převlíkám do běhacího a vyrážíme na Špindlerovku... Na začátek jdeme dost svižně, takže už v první serpentině přestávám vnímat, přestávám komunikovat a mám tmu před očima. A to doslova! :-) U druhýho křížení Libase opouštím a nechávám ho jít. Nahoře jsem jen pár minut za ním za nějakých 45 minut. Délka cca 8 km a převýšení 500 m. Otáčíme to dolů, začínám vnímat a začínám komunikovat :-) Na rozběhání po týdení pauze není nic lepšího ;-) Pak už jsem neměl sílu na nic jinýho než čokoládu, velkou pizzu, horký griotky, budvárky ... a spánek.

pondělí 4. února 2008

Zase na dně sinusoidy

Ještě do minulého úterý jsem se držel, ale pak už se nedalo nic dělat. Jsem zase na dně. Plná pusa aft, tělo zvadlý a požadující víc jak 10 hodin spánku denně. Takhle to dál nejde! :-(V sobotu už jsem to nemohl vydržet a jediná moje záchrana byla utéct od toho všeho někam pryč... Hodina v orientkách po lese kolem Doubravky byla povznášející, přesto že jsem se po lese ploužil jak zombie. Hlavu jsem si však vyčistil dokonale :-)

Neděle, sluníčko a teplíčko, co dělat? Aspoň zalozit - vyvenčit se. Vyrazil jsem na Slunečnou - kamínek kousek od lavičky. Párkrát jsem si ho oblezl, nahřál se na sluníčku a malinko si připadal, že se na té pomyslné sinusoidě zvedám zase nahoru... Kéž by!Pohled od Slunečné na hřeben Železných hor