Šindelný vrch

Ven, táhne mě to ven! Kašlu na rýmu, kašlu na všechno - potřebuju "dobít baterky". Les je balzám, les je poklad. Les pomáhá, les léčí :-) Na družstva to ale stačit nebude - nominace zrušena - tak zas příští rok...Tisůvka 792 m.Pod Šindelným vrchem 805 m.Nová Huť cestou na Borky

Melechovské finále

Finále klasiky a já se kupodivu těším. Terén mě docela nadchl. Jen by to možná chtělo desítku mapu... Bohužel jdu stejným "stylem" jako při včerejší kvalifikaci. Na každé kontrole něco nechám, zmatkuju, nejdu v klidu. A to i přes to, že se mi běží o mnoho líp než včera. Stavitel nám dopřál pouze dva dlouhé postupy na volbu, takže je to spíš takový dlouhý middle. Líbí se mi to. Bohužel jen do 22.k kde se při přeběhu přes kopec stáčím doprava a sbíhám na špatnou stranu. Zastaví mě až hustník s posedem na okraji. Nechávám tu 4 minuty - úplně zbytečně! Pak už mě čeká jen pár kontrol při seběhu do cíle. Škoda, takhle je to 27. místo v C finále za 87:42. Stránky mistrovství.Melechov - H21C - 12,3 km - 87:42

Melechovská kvalifikace

Mistrovství ČR v OB na dlouhé trati se na jaře 2006 nekonalo. Sníh závodníky do lesa nepustil a tak šel prostor kolem vrchu Melechov k ledu. Na svoji premiéru čekal až do tohoto víkendu, kdy se v Koutech konalo MČR na klasické trati pod taktovkou malého velkého muže Aljoši.

Volím strategii "šup sem, šup tam" - dojedu, převlíknu se a mastím na start. Výhled ze startu na údolí řeky Sázavy je parádní - rozbíhám se a za chvílu vybíhám. Chyby moc nedělám, přesto ztrácím na každé kontrole. Spousta drobných zaváhání, nepřesností a že bych běžel nějak extra rychle, to se taky říct nedá. Ke konci kolem Melechova se mi jde už dobře - dostal jsem se do tempa a do mapy. Jen ten seběh na sběrku a doběh do cíle jsou nějaký dlouhý. Jsem spokojený - vyšlo to do C finále a málem bylo i Béčko ;-) Trošku ale tuším, že zítra to bude o něčem jiném a že prostor a stavitel nabízejí více. Balím a valím zase dom - pěkný polední výlet :)Nelechov - H21B - 9,7 km - 66:29

Nezajištěné klapky ...

... dokonce za jízdy :) Ano, dnes nastal PéPéBé - pro neznalé První Popický Burčák. Slaďoučký, dobroučký, plný vitamínů. Jaj!

Barchoviny po devíti letech

Celý týden nějak nebyl čas snít si o lampiónovým víkendu, ladit formu a nechávat si masírovat nohy před klasikou na Šajtavě. Vše je nakonec úplně jinak. Klasika se nekoná a na nedělní krátkou trať jedu jen na otočku. Jedu hlavně díky tomu, že jsem na této mapě vyhrál na federálech v roce 1999 kategorii H20B a že si si chci užít tento terén po devíti letech...

Natěšenej jsem až až, tak v klidu na start a hurá do lesa. Slušný ťukec hned na začátku - jednička v hustníku, dvojku dolů na kamínek a už to valí. Snažím se jí přesně, nekazit a makat. To mi ale nejde - co chvílu se přistihnu jak se "flákám" a musím se nutit víc zabírat. Ke konci se rozbíhám a konečně dostávám více do tempa. Stavitel nás honí zelenýma pruhama napříč, pro kontrolu na kopec a hned zas dolů, ale i tak je to supr les a orienťák jak má být. Cíluju za 43:11 na 37. místě se ztrátou 7:28 na Jansiče. Přesto jsem více než spokojený - tento způsob lampiónů zdá se mi více než šťastný! :)Barchoviny - H21A - 6,1 km

Moje malá premiéra

Krátká trať mě baví. A baví mě terény na Zvůli. Na start jedu o něco dřív, abych se zahřál a trošku srovnal z toho velkýho těšení se. Vyšlo to! S chladnou hlavou na jedničku, dvojku, trojku - paráda. Ale co to? Na 4.k místo doprava jedu doleva a najíždím si navíc dvě minuty. Nerozumím, nechápu... To mě nakoplo, tak hned na 5.k zajíždím nejlepší mezičas. A na 7.k další. Je to parádní "ťukec" od kontroly ke kontrole. Okolí moc nevnímám, soustředím se na mapu a jedu CoToDe :) Rozhodí mě jen předsběrka, ke které ve sjezdu dostávám 30 vteřin(?) a od ní běžím na cestu vedle kola. A už jen výživný dojezd do cíle a je z toho 12. místo v H21A za 45:39 se ztrátou 3 minut na Ďureho. Ten 2 min. monstr na 4.k se štve, ale jinak to bylo pěkný. Pěkně postavený, pěkný terény, pěkný počasí - co víc si přát? Stránky závodů.Šibeník MTBO - H21A (krátká) - 9,6 km

Vítězná zelená vlna

Po vyhlášení vítězů sobotního závodu MTBO na Zvůli, následuje vysílání Zelené vlny. Nikoliv však v režii Českého rozhlasu, ale v režii pana H. Za postup do Áček je třeba "bývalým" kamarádům "poděkovat" a připravit se morálně na zítřejší závod v nové kategorii... Bylo to silné, intenzivní, chutné, sladké a veselé. Jak kdosi prohlásil "ták a teď si nemusím celý týden čistit zuby" :)Zpět do kempu se snažím dostat na kole... Vůbec se ale nemůžu hnout z místa :)

Další level - Elita :)

Lesy okolo Zvůle, to je terén pro lampióny jako stvořený. Tento víkend toho využijí o-bikeři a o-bikerky při sobotní klasice a nedělní krátké trati.Přesto, že jezdím za SJI a pořádám, je mi dopřáno luxusu závodit a jsem za to rád. Kde můžu, tam pomůžu, ale na start už si jedu v klidu doprovázen Kamčou. Ta jede své premiérové bajky v příchozích. Na startu se nenechám Vénou rozhodit a na jedničku je z toho hned nejlepší mezičas. Pak jsem bohužel nepochopil sám sebe a na dvojku aj trojku dávám slušnýho monstra. Nevadí, klasika je dlouhá a není nic rozhodnuto.A taky že jo. S další a další kontrolou se mi to začíná víc a víc líbit a dostávám se do tempa. Od 11.k se několikrát míjím s Koldou (startoval 2 minuty přede mnou), což mě hodně motivuje, abych ho dojel. Nakonec jsem ho nedojel, ale díky rychlý a bezchybný druhý půlce závodu, jsem utrpěl vítězství. S časem 89:42 a s minimálním náskokem. Na to už se ale nikdo neptá - hlavní je, že v neděli už pojedu Áčka! :) // Stránky závodů //Zvůle MTBO - H21B (klasika) - 18,4 km

Na prvním úseku štafet ...

... jsem doběhl poslední! Poslední, zatuhlý, unavený, vysušený, přesto spokojený a odreagovaný.

Zdrhám z práce, spěchám do Kohoutek a snažím se rozbíhat. Je vedro. Zhusta rozdá mapy a hlásí start. Vnímám jen oblaka prachu a smečku chrtů na jedničku. Na dvojku se zasekávám v ostružinách, kazím trojku a už nevidím ani Zdenču před sebou. Jaj! Na čtyřku se potácím přes rýhy už jen s lůzrama (lůzři prominou :-)) A dál to není o nic lepší - kopeček přes hřeben kolem startu sotva lezu - ani jít nemůžu. Zoufalství největší přichází ve chvíli tří minutového zdolávání hluboké rýhy plné akátů a trní. Pak se mi podaří ještě se rozběhnout do posledního kopce a do cíle se naštěstí ploužím nikým neviděn. Užíval jsem si to krásných 56 minut. Nešlo to, nešlo. Jen pro zajímavost Osin 36 min. a Zdenča 46 min. Už se těším na víkendový bajky.První úsek štafet - Dub Troják - Brno Kohoutovice