Hétvége Magyarországba

Dvojzávodem v Maďarském Veszprému začala letošní MTBO sezóna. Dojíždíme v sobotu kolem poledne do Öskü (centrum závodů) a máme ještě celé odpoledne na zevling a ladění biků. Stíháme prozkoumat terén aj výlet na kapličku do Öskü, co se tak krásně vyjímá nad obcí.Na úvod se jede krátká trať v otevřeném, mírně zvlněném terénu, plném motokrosových cestiček. Místy křoví, místy les a jezdit se mohlo i mimo cesty, jenže s rizikem píchnutí o všudypřítomné trny. Hned na jedničce doplácím na nezkušenost a ve změti motokrosových cestiček nevím za chvíli, kde jsem a nacházím se až na dvojce. Dál se snažím nechybovat, ale moc mi to nejde. Kazím ještě osmou kontrolu a to pořádně. Zamotal jsem se v křoví a labirintu motokrosových cest na více jak 6 minut. A to jsem měl štěstí, že jsem nepíchnul. Moc se mi nedařilo, ale zkušenost to byla k nezaplacení ;-)Middle - 14,2 km, 11 k., 53:08 (38.)

Po závodě ještě chvílu zevlingujem, grilujem a popíjíme místní pivo. Díky otravným komárům však nezůstáváme dlouho a přesunujem se na večírek do "největšho studentského klubu ve měste". Pivo za euro, muzika z let devadesátých a spíkr, co mu nebylo rozumět ani slovo. V průběhu večera byl maďarský playlist nahrazen českým a to už se večírek slušně rozjížděl... "Je to fajn, fajn, fajnový!" :-)V neděli se jede klasika s hromadným startem. Na startu si rovnáme své stroje, jak na Le Mans a jdeme si stoupnout k mapám. Máme to 30,2 km ideálním postupem a hned na startu dostáváme tři mapy se třemi okruhy. Startuje nás téměř sto najednou ze tří kategorií, ale je to v pohodě. Hned po startu se to slušně trhá, na jedničku jedu ještě ve vláčku, ale na dvojku už jedem ve dvojičce s Ďurem. Je to hodně rychlý a každá chybička je hodně znát. První okruh jedu bez chyby a dle mezičasů ho jedu nejrychleji ze všech. Díky farstování jsou však okruhy nerelevantní.V druhém kole kazím dlouhý postup už špatnou odbočkou a navrch kazím dohledávku kontroly, co je schovaná mezi keři. Dojíždím druhý okruh a do třetího nefarstovanýho nás jede slušnej vláček. Poslední okruh má stejný nejenom naše kategorie, ale i téměř všechny ostatní kategorie a tím pádem je to takový had s čekáním ve frontě u kontroly. Pokud se tomu tak dá říct, tak cíluju těsně za Pifíkem na slušném 8. místě v čase 84:47. Za náma hned dojíždí Alfi, takže jsme tam pěkně seřazení :)Při cestě dom se ještě stavujem na Balatonu, ale koupačka v hnědý a špinavý vodě nikoho neláká. Víkend se povedl... Výsledky a spousta fotek na stránce závodů. A ještě článeček o naší účasti na OK Jihlava.

Světelný průduch

Dýchá na nás vlchký betonový vzduch a malým otvorem ve stropě se sem dostávají sluneční paprsky. Prostor velikosti půlky fotbalového hřiště je zatím uklizený a prázdný. To nebude trvat dlouho. Nad námi se již montují střešní vazníky a za nedlouho se sem budem jezdit koupat... Do Kohoutovic...

Bouldering pod Křivým

Lezení a bouldering kolem Chotěboře, to není jen údolí Doubravy a Koukalky. To je i spousta skalek a kamenů roztroušených po lese. David si dal tu práci a "zmapoval" oblast pod Křivým severně od Bílku. Všechny skalky očistil a zkulturnil okolí. Nejlepší bouldery jsou schovaný v hustníku, kde by je téměř nikdo kromě orienťáků nehledal. Nechávám si ukázat celý sektor a občas i něco přelezu ;-) Na jedné skalce nacházíme dokonce starou a orezlou skobu - jasný signál toho, že se tu dřív lezlo. A lézt se tu bude i dál...

Odpolední Zudův vrch

Z Třeštice jsme se dvě hodiny po závodě přesunuli o dvě vesnice dál - do Lovětína na Zudův vrch. Teprve na místě zjišťuju o co jde, s kým jedu a za kolik :) Jede se 10-ti kilometrový okruh "přes kopec do Batelova a přes kopec zpět", defacto stále terénem a do kopce. Jihlaváci staví dvě vyrovnané štafety. Tu mojí rozjíždí Pifi a po něm jedu já druhý úsek. Trať opravdu není odpočinková a hned po prvním kopci mám dost. Pak se sjíždí k Batelovu, kde je to hodně dobrý - schody kolem kostela, spousta zatáčet a pořadatelé, co mě furt někam posílají. Pak už jen na kopec a do Lovětína do cíle. Předávám Lauičovi a cíluju v čase 28:43 (45. čas v mužích) - jsem spokojenej. Lauič je za chvilu zpět a předává Kassimu, který překvapil, zajíždí fantastický čas a přiváží naši štafetu na celkovém 11. místě. Druhá štafeta SJI dojíždí s mírným odstupem na 18. místě z 43 týmů. Jako ostrý projetí před Maďarskem to dopadlo nad očekávání dobře ;-)

Dopolední "oblož" v Třeštici

Vyladit formu na víkend se mi tentokrát "povedlo"! V pátek ráno jsem si zablokoval záda a málem jsem vše odpískal. V nouzi pomohl růžový kamarád a tak jsem se odhodlal jet na dopolední ligu aj na odpolední biky.

Startuju v nula jak jsem chtěl a vybíhám do epesního lesa kolem Roštejna. Jde mi to docela dobře a šlo by mi to ještě líp, kdybych se mohl pořádně nadechnout. Záda bolí a já jdu nač mi kyslík stačí. Napalm se ještě krčí u země, les začíná pomalu obrůstat a já se skoro víc kochám, než abych se snažil makat. Zkrz prales okolo Roštejna máme jen dva postupy, z čehoš druhý obíhám, tak si to ani moc neužiju. Rozbíhám se až ke konci, takže na lepší čas než 46:18 a 5. místo to nestačí. Nu což, jsem vůbec rád, že jsem mohl běžet. Kupodivu mě neporazil ani milovník technických pasáží a hustníků pan G. :-) Výsledky.Roštejn - 5,6 km - 130 m - 46:18

Velikonoční pohoda

Podvečerní Koukalky

Podvečerní nálada po lezení na Koukalkách.

Zelená linie

Středeční brněnské tréninky jsou fajn. Zvlášť, když je máte "za barákem" :) Zdenál postavil na Soběšicích takovou pěknou linii na 6,7km. V tuto dobu se vegetace teprve probouzí a napalmové hustníky jsou ještě lehce průběžné. Být to o měsíc později, tak bych si za a) vzal mačetu a za b) bych tam vůbec nešel. Takhle to bylo fajnový proběhnutí za letního počasí...Zelená se les, ale v létě bych sem nevlez :)

Zakončení zimní sezóny

Páteční odpolední cesta z Brna do Špindlu byla teplotně ubíjející. Celou cestu bylo tak 22°C, což vydrželo do Nový Paky. Pak šla teplota svižně dolů - Studenec 18°C, Vrchlabí 15°C, Herlíkovice 12°C, Přední Labská 8°C a ve Špindlu 5°C. Slušnej rozdíl :)

Házíme se do gala a valíme na Horal na ples Skiareálu, kde nás čeká celkem slušná sestavička umělců (z Prahy). Moderátor Leoš nám i zahraje, leč v tombole pro nás nic nevylosuje. Starší ročníky si s Michalem dají kolu a další se s Mahulenou kroutí v bocích, snažíc se naučit sambu. Navrch kapela s programem Mamma Mia, která nám polčík ani valku nedopřála. Ještě že na rautu jsme si spravili chuť, a to nejenom u fontánky s čokoládou ;-)

V sobotu, po pár hodinách spánku, vstáváme na sjezdovky. V noci mrzlo, takže lyžování nemá chybu a jezdíme skoro celý dopoledne. Každou jízdou je to sice měkčí, ale dá se jezdit v tričku a kraťasech. Po obědě berem sáňky, vezem se busem na Špindlerovku a šlapem na Petrovku. Odtud jsme chtěli jet na sáňkách dolů, ale podmínky jsou bídný. Hluboký a mokrý sníh neumožňuje jízdu, takže šlapem aj dolů z kopce na Moravskou, kde si dáváme motivační pivko a vyvalujem se na slunci. Odtud už to je ale jízda a dole u Myslivny jsme za pár minut. Bezvadný - doporučuju!

Večer, abychom se nenudili, jsme si ještě s Křižákem a Vencou dali výběh k druhýmu křížení na Špindlerovku. Moc pěkný stupňovaný tempo až nahoru a dolů zas kouslý lýtka. Na noc pizzu, Sobieski ... a dobrou! V neděli jdem ráno ještě (naposledy) lyžovat, ale už je teplo. Je to takový lyžování v oranici cukru krystalu. Dáváme zimě sbohem a přesunujem se zase do teplých krajin. V listopadu na viděnou...

Prvních jarních 40

Tak to konečně vše vyšlo! Konečně jsem se dostal na kolo. Prvních jarních 40 km jsem si odbyl dnes odpoledne vyjížďkou přes Lelekovice na Babí lom a Vranov. Otlačenej zadek, mouchy za zubama a bláto úplně všude - "awesome"! :)