Takové nahoru-dolu kličky

Přes léto je nejlepší běhání v mírném osvěžujícím dešti a nebo hned po něm. O tom žádná! V podvečer, kdy přešla od západu studená fronta, neváhám a jsouce v CTB, vybíhám zvolna k čističce. Dopředu jsem neplánoval, co poběžím, ale hlavou se mi honí spousta nápadů. Jedním z nich je, proběhat si všechny cestičky od řeky Doubravky a kolem Kamenného potoka. Nejlépe nahoru i dolu a pěkně na střídačku.Začínám u kapličky, sbíhám k čističce, dávám si ABC a pokračuju k oplocenkám, dál dolů k Dolnímu mlýnu (to na mapce není). Od Horního mlýna už je trasa na mapce. Po návratu k Dolnímu mlýnu si dávám nakonec "Krejčího pomstu" k lavičce a končím po 75 minutách zase u kapličky, leč špinavej a zničenej jak zvířátko. Úžasný mokrý a klouzavý proběhnutí v lese bez lidí!

Přechod Pálavských vrchů

Při naší letošní první (jednodenní) dovolené jsme si naplánovali přechod z Popic do Mikulova přes Pálavské vrchy. Valíme brzo ráno vlakem do Popic a kolem osmé už jdem mezi vinicema a v dálce vidíme Děvín. V Dolních Věstonicích už je otevřený kiosek, dáváme první ranní pivko a ve vedru pokračujem na Dívčí hrady. Čekali jsme teplo, ale tohle, co nám tu Pálava předvádí, je děs! Aj v lese ze mě leje, jdu do půl těla a stále si myslím na nějaký bazén se studenou vodou :) A přitom stále je všude sucho, prach a vedro. Navíc je opar, takže ani výhledy do daleka nejsou nic moc. Tím samozřejmě nechci říct, že by to dnes nebylo ono!

Pokračujem dál na Děvín, odtud scházíme k Soutěsce a obcházíme si Pálavu k Novému hradu a na Martinku. Kolem jedné hodiny docházíme ke kiosku do Klentice a pivko v nás jen zasyčí. Schováváme se ve stínu a nikam dál už se nám nechce. Jsme sice ve dvou třetinách, ale teď už to je jen cesta na slunci kde se není kam schovat. Sápem se na Sirotčí hrádek a na Stolovou horu, ze které už je to do Mikulova kousek. Vysušený a upečený, vynecháváme v závěru jeskyni Turold aj Svatý kopeček a hrnem se do Mikulova někam na zahrádku na jídlo a na pivo. Pak ještě na bus do Brna a máme to za sebou :-) Moc pěkný celodenní "výlet" pálavskou stepí v délce 20km. /Fotky na Picasa/.

Myší dírou na Útěchov

Láká mě zdolávat ty kopečky za Brnem. Někdy to ale jinak nejde, než že je to nahoru a dolu a aj z krátké vyjížďky mám slušně nakoupíno. Tak jako dneska, kdy jedu na Jehnice, na Babídolskou cestu, pak nahoru nad Útěchov, šupem dolů do Adamova, podél Svitavy, Myší dírou zase nahoru na Útěchov, pak dolů k zimáku a zase nahoru na Soběšice. Nakonec už jen dojezd po silnici... Trasa na Cykloserver.

Blutspur Klettersteig

Nedělní ráno na parkovišti Seebergsattel na Hochschwab není zrovna malované - venku leje jak z konve. Z feratek v okolí nebude nic, tak aspoň sbalit stany a věci a popojet někam, kde neprší.Rozhodujem se popojet na Hohe Wand, kde je to za prvé více na východ a nemuselo by tam pršet a za druhé je to při cestě :) Přijíždíme na parkoviště, navlíkáme se do úvazků a za mírného deště jdeme pod nástup HTL Steig. Tam bohužel čeká asi 10 lidiček ve frontě se stejným nápadem. To by nebylo tak hrozný, jako to, když už je v cestě asi 12 Maďarů, včetně osm let starýho kluka. Na každým štandu se klepe jeden Maďar, většina bez helmy a posun za 20 minut čekání byl asi 5 výškových metrů. Do řiti s váma!

Jdem nahoru cestou Völlerin s tím, že se sem vrátíme pozdějc. Zatím vycházíme nahoru s plánem dát si lahůdku v podobě cesty Blutspur. Tu jsme lezli před dvěma rokama a stojí to za to! Lehce prší, skála je mokrá a jen nástup nám dává zabrat. Pak je nejtěžší uklouzané a převislé bříško klasifikace E. Zdoláváme všichni beze ztrát :-) Juknem na Skywalk, ale moc se nezdržíme - začíná pršet. Sestupujem Völlerinem, zalezem si ještě v komíně a víc toho bohužel nedáme. Je hnusně a nemá to cenu. Opouštíme Hohe Wand a valíme dom. I přesto, že nám počasí hodně pokazilo plány, jsme toho zvládli dost a víkend se vydařil! // Fotky na Picasa //

Hřebenovka na Švába

Ještě než vůbec naše partička (Alfi, Palda, Barča a já) vyrazíme z Jihlavy, dáváme si kámen, nůžky, papír a vybíráme ze tří variant, kam vlastně pojedem. Nakonec je rozhodnuto - jedeme na Hochschwab. Nemaje však mapu, teprve na benzínce u Znojma zjišťujeme, kam že to vlastně jedem. Nakonec kupujem cestou aj turistickou a můžem plánovat na druhý den. Na noc zastavujeme na parkovišti Seebergsattel, kde přespáváme a máme výbornou startovací pozici na ráno.

Vstáváme za východu slunce a ze sedla stoupáme na hlavní hřeben pohoří Hochschwab. Na ukazateli je to na vrchol Hochschwab 6 hodin - dle mapy nám to přijde kousek a nechápem, kde to vzali. Za hodinu jsme na hřebeni, ale to je teprve začátek. Máme celou dobu nádherné výhledy, jen občas se schováme do mraků. Míjíme skupinky kamzíků, kozorohů, fotíme kytičky, panoramata a šlapem dál nevidíc v dálce vrchol, který je v mracích.

Když přicházíme pod vrchol, nejdem nahoru, jak by se mohlo zdát, ale scházíme dolů pod hlavní masív a jdeme údolím pod ním. A to jen proto, že tam má být druhá výstupová cesta na vrchol a měl by to být klettersteig. Chyba lávky! Je to pouze zajištěná cesta suťovištěm, kde se jde po ocelových schodech a navíc je tu několik řetězů a zábradlí. Ale co, stálo to za to a ve dvě hodiny jsme na vrcholu Hochschwab (2277 m.n.m.). Fotíme, kocháme se, moc dlouho se nezdržíme a scházíme na chatu Schiestlhaus. Posedíme, dáme Radlera, gulášovku, kafíčko a už se nám nikam moc nechce. Během chvíle se však kazí počasí a my se ocitáme rázem v mlze. Sice ještě neprší, ale jak dlouho to vydrží, netušíme. Sestupujem stejnou cestou do údolí, jako jsme šli na vrchol, akorát dole nejdem pod masív, ale pokračujem dolů na chatu Voisthalerhütte.

Na chatu dobíháme za deště, tam dáváme Radlera, posedíme a za chvílu zase sestupujem údolím. To už prší jak sviňa a nás čekají ještě dvě hodiny cesty do Seewiesen a pak ještě do sedla na parkoviště, kde máme auto. Když přicházíme do Seewiesen, přestává pršet a my se můžem částečně převlíct a taky najíst. Teď už nás čeká "jen" výšlap do sedla. K autu se vracíme po téměř 14-ti hodinách a v nohách máme cca 30 kilometrů. Jsme zničení jak zviřátka! Vaříme, sedíme, poleháváme, už hlavně nikam nejdeme a druhý den uvidíme co dál... A Paldovo hodnocení? "Byl to pěkný výlet!" :-) // Fotky na Picasa //Mapa pohoří Hochschwab, se zaznačenou trasou "pěkného výletu".

Noční momentka s budkou

Budka na parkovišti Seebergsattel (1245m) v pohoří Hochschwab.

Opomíjená Doubravka

Je krásné nedělní ráno a já vybíhám co možná nejdřív, abych se vyhnul vedru. Opomíjím tradiční trasy a jdu kde mě napadne. Přes Kamenný potok, na Čertuv stolek, kolem řeky na Malý Hrádek, k Bílku a pak zpět přes Sokolohrady a vyhlídku, kolem chaty Doubravky, k Hornímu Mlýnu a kolem Slavíkovky dom. Slintám nad tou nádherou všude kolem a lituju, že jsem se sem téměř dva mšsíce nedostal. Teď už je to ale jedno a co je podstatný, jsou body! :)