Idyla ve stopě

Jasno, sluníčko a prašánek... Nastupujem s bráchou na Skleném do stopy a valíme přes Fryšavu, Blatky, Samotín a Blatiny na Milovy. Stopa perfektní a docela mi to aj lepí - nemá to chybu! Dáváme polívku a zpět vyrážíme druhou stranou přes Sněžné. Ve stoupání však idyla končí... Košíček od hůlky mi zůstává pod sněhem a na dojetí se musím spokojit s pahýlem, co se boří až na zem. K tomu se přidává vítr a všechny stopy od Sněžného dál, jsou zafoukaný. Místama je jen prošlápnutá stopa, co za 5 minut zapadá. A aby toho nebylo málo, máza mi v tom nafoukanym sněhu smeká. Z Kuklíku na Studnice, kde je to 3 km do kopce, už nemám pocit, že běžkování je fajn :) Ze Studnic na Tři Studně je zase jen prošlápnutá stopa - taková oranice. Na Vlachovicích už vím, že to dojedu a jsem rád, že mám těch cca 35 km za sebou. Škoda, že při cestě dom nemůžu usnout jako brácha...

Azurové Žďárky

Služební cesta na Tři Studně, to je jak sen :-) Po obědě z Brna a za hodinku už to hrnu po lyžařské dálnici ze Tří Studní na Kadov. Čerstvě najeté stopy, liduprázdno, azuro, sluníčko a příjemných -12°C - to nemá chybu! Kroužím okruh na Kadov, Kuklík, Studnice, Rokytno, Vlachovice, Sklené, Fryšavu a zpět na Tři Studně. Dohromady tak 27 km. Dalších pár fotek je na Picasa.

Trochu jiné Jinačovice

V létě tu krouží elektrické golfové vozíky a v zimě tu krouží běžkaři všeho druhu. V Jinačovicích, přímo v golfovém areálu Kaskáda, jsou nyní parádní podmínky pro běžkaře. Několik okruhů, jak na klasiku, tak i na bruslení. Vše upravené skůtrem. Stačí po práci dojet, nasadit lyže, čelovku a vyrazit kroužit...První fotka je z prvního okruhu, ta druhá z druhého a ve třetím okruhu už byla tma jak v pytli! :)

Za Stoječín

V neděli už vyrážím sám (bez Helči) přímo do Českého Rudolce. Tam začínají upravené stopy a já mám v plánu objet okruh přes Stoječín, Matějovec a Radíkov. Vyrážím oklikou na Stoječín, jsem schovaný za větrem a dokonce mi to aj lepí - paráda. Neraduju se však dlouho. Za chvílu už jedu po louce, fouká ledový vítr, stopa je zledovatělá a mě už lyže nelepí. Tímto se protrápím až na kopec za Stoječín a tam to po 50 minutách vzdávám. Vracím se zpět. Jsem totálně zmrzlej a těším se aspoň na horkej čaj... Mám(e) za sebou fajnovej víkend na běžeckých tratích Český Kanady. Vše je dobře značený, stopy parádně upravený a mapa je k vyzvednutí v infocentrech. Doporučuju!

Landštejnská zimní pohádka

Nestává se zas tak často, aby na České Kanadě panovaly ideální podmínky na běžky. Když však tento stav nastane, nevyplatí se moc váhat – zima je vrtkavá. Během týdne nacházím info a mapy o upravovaných tratích a začínám se těšit – opravdu těšit!V sobotu dopoledne jsme "na značkách" v Matějovci a vyrážíme přes Rožnov na Landštejn. Hned za Matějovcem najíždíme na parádní stopu od skůtru a neskrýváme nadšení. Dokonalý zimní království. Radost nám nezkazí ani kus trasy rozježděný od lesáků a ani to, že v hospodě na Ladštejně nemají zrovna moc teplo. Holt jsme vybrali tu druhou (nevytopenou) hospodu. Zpátky jedem kratší a asi i hezčí cestou údolím potoka Pstruhovce. Nakonec se nám před Matějovcem otevírá planina jak z pohádky a v dálce vykukuje jen věž kostela v Matějovci. Tam sice sice není hospoda, ale v sobotu odpoledne dorazila pojízdná prodejna, takže občerstvit se dá - jen je třeba mít štěstí na správné načasování :-)

A zase se točí...

Nebudu se už vracet k promaroděnému konci roku, kdy jsem proležel s angínou celý týden na Šumavě a nebudu se vracet ani k letargickému začátku roku, kdy jsem neměl energii vůbec na nic. Karta se obrátila až tento víkend!Vyrazili jsme (na běžkách) do parádní strojové stopy, která začíná na Novém Ransku. Odtud podél řeky Doubravy na Staré Ransko, dál na Řeku a kolem Hluboké k Radostínu. U Doubravníku to otáčíme a valíme zpět. Na poprvé se nemusím hned zničit - stačí až podruhé :) Je to paráda se zase trošku hejbat a nebejt chcíplej!